6. Encyklopedie
6.14. Verbální schopnosti
Vyjadřování myšlenek, mluvení v celých souvislých větách, dovednost vysvětlit druhým problém či postup práce, přednášení před druhými lidmi (i na veřejnosti) - to vše patří mezi verbální schopnosti. Verbální znamená řečové, takže vše, co souvisí s těmito schopnostmi, souvisí s naší řečí. Lidé se svými verbálními schopnostmi liší - někteří mají velmi bohatou slovní zásobu a dokážou hovořit košatě, dlouze, jejich promluvy se dobře poslouchají. Obvykle proto, že jejich řeč je plynulá, příjemně intonují, dokážou rychle zareagovat na něco, co řekl druhý, používají různé slovní obraty, i vtipy a humor. Někteří jiní mohou mít velmi bohatou slovní zásobu a mohou umět dobře dávat slova na papír, ale při mluvení před druhými lidmi se zadrhávají, jejich řeč je nudná a nezáživná. A ještě jiní lidé mohou být v promluvách velmi nezkušení a skládání slov do souvislých vět jim jde velmi obtížně. Důležitým východiskem kvalitních verbálních schopností je bohatá slovní zásoba - tu získáme, když čteme (třeba i audioknihy nebo čtečky), chodíme do divadla, sledujeme filmy, bavíme se s druhými lidmi, vyprávíme si apod. Lidé s dyslexií mívají někdy verbální schopnosti trochu oslabené, a to zejména tehdy, když se jejich trable se čtením pojí i s obtížemi s mluvením (logopedickými problémy). Ale! - poměrně velká skupina lidí s dyslexií naopak verbální schopnosti umí velmi dobře využívat. Pod heslem „když nám nejde číst a psát, musíme to okecat“ se jejich verbální schopnosti staly jejich silnou stránkou. Mohou být vynikajícími řečníky, umí se vyjadřovat velmi přesně a jejich okolí jim tuto dovednost často závidí a obdivuje je za ni. Přitom mějme na paměti, že stejně jako všechny ostatní v Encyklopedii popsané schopnosti a dovednosti, i ty verbální se dají trénovat.