Co je Tablexia
Site: | CZ.NIC Moodle |
Course: | Tablexia - Kognitivní trénink pro děti s dyslexií |
Book: | Co je Tablexia |
Printed by: | Guest user |
Date: | Thursday, 12 December 2024, 9:22 PM |
1. Co je Tablexia
Za názvem aplikace Tablexia se skrývají dvě slova - tablety a dyslexie - která o ní říkají to nejdůležitější. Tablexia je moderní vzdělávací pomůcka, která umožňuje dětem s dyslexií trénovat na tabletech kognitivní schopnosti. Aplikaci vytvořilo sdružení CZ.NIC a je dostupná zdarma ke stažení na tablexia.cz pro Android, iOS a desktopová zařízení.. Dyslexii je věnována velká pozornost a ve společnosti je snaha přizpůsobovat se odlišným potřebám osob s dyslexií. Většina programů a podpory mířené na jedince s dyslexií se odehrává na prvním stupni základní školy. Stává se však, že když dítě přejde na druhý stupeň, pochopení a podpory pro jeho potíže je mnohem méně. Děti si však potřebují své schopnosti procvičovat i nadále. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zaměřit aplikaci na děti na druhém stupni základních škol.
2. Jazykové verze
Aplikace je kompletně namluvena ve třech jazykových mutací. V češtině, slovenštině a němčině. V aplikaci se dá plynule přecházet mezi jednotlivými jazyky.
Česká
Tato jazyková verze
pochopitelně vznikla jako první a to z toho důvodu, že jsme
chtěli vytvořit plně českou aplikaci, která bude uzpůsobena na
specifika českého jazyka. Od počátku vývoje na ni s námi
spolupracuje psycholožka PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. z FF UK,
která je ředitelkou DYS-Centra Praha o.s. a specializuje se na
specifické poruchy učení a Mgr. Cyril Brom, Ph.D. z MFF UK, který
se zabývá tématy z oblastí umělé inteligence, kognitivního
modelování, výpočetní etologie a vzdělávacích efektů
výzkumných simulací.
Slovenská
Slovenská verze
začala vznikat nedlouho po té české, zpočátku jako oddělená
verze, poté byly obě verze sjednoceny do jedné. Slovenská
Tablexia vznikla díky spolupráci s doc. PaedDr. Erikem Žovincem,
PhD. z PF UKF v Nitre, který kromě jiného připravil texty do
Encyklopedie, nesmyslná slovenská slova do hry Únos a také tuto
verzi otestoval se slovenskými žáky.
Německá
Německá verze je tou nejmladší a vznikla v roce 2016 ve spolupráci s psycholožkou Dr. Hannelore Koch z Vídeňské univerzity a s tehdejší studentkou, dnes již také psycholožkou Mgr. Johannou Ginter. Pro německou verzi bylo opět potřeba přizpůsobit texty v Encyklopedii, vytvořit nesmyslná slova a také upravit pravidla pro hru Lupiči.
3. Hry
Tablexii tvoří v současné době 13 her, z nichž se každá zaměřuje primárně na trénink jedné kognitivní schopnosti. V jednotlivých hrách si hráč procvičí pracovní paměť, sluchové vnímání, prostorovou orientaci, zrakovou paměť, pozornost, zrakovou a sluchovou serialitu, zrakové rozlišování, sluchovou paměť a verbální schopnosti. Hry jsou propojené atraktivní detektivní tématikou a prostředí aplikace navozuje atmosféru 30. let minulého století. Hráč vystupuje v roli mladého detektiva, který za dohledu svého staršího kolegy trénuje schopnosti potřebné pro toto náročné povolání.
Při vymýšlení her jsme vycházeli ze současných poznatků o dyslexii a z reálných problémů osob s dyslexií. Protože má dyslexie u každého jedince dost individuální profil, bylo naším cílem, aby se každá z her zaměřovala na specifickou oblast kognitivních schopností, ačkoli jsme brali v potaz, že se jedná o komplexní celek, který nejde nikdy úplně rozdělit. Díky tomu se jedinec s dyslexií může v souladu se svými potřebami věnovat především těm oblastem, ve kterých má největší problémy. Všechny hry mají tři obtížnosti (lehká-střední-těžká) a po každé hře hráč obdrží slovní hodnocení zhodnocující jeho výkon a odpovídající počet pohárů dle toho, jak si ve hře vedl (0-3).
3.1. Lupiči
V Lupičích klade nároky na pracovní paměť zapamatování pravidla, podle kterého hráč pozná lupiče. To vypadá třeba takto: "Lupič přijde po člověku v modré košili a bude na sobě mít zelené kalhoty." Při sledování řady lidí vstupujících do dveří musí hráč aplikovat toto pravidlo a správně podle něj chytit lupiče. Pracovní paměť využíváme, pokud vykonáváme nějakou činnost, která vyžaduje vybavení informací a práci s několika různými poznatky současně. Žáci ji potřebují například při počítání složitějších příkladů zpaměti, psaní diktátu, nebo zápisu poznámek během vyučování.
3.2. Pronásledování
Ve hře Pronásledování má detektiv za úkol poskládat roztrhanou mapu a správně pospojovat její dílky. Nároky jsou tak kladeny na prostorovou představivost. Prostorová paměť má daleko větší smysl než pouze k navigaci. S dobrou prostorovou orientací nejenže hůř zabloudíme, ale také si lépe vzpomeneme, kde jsme zaparkovali, něco odložili nebo lépe popíšeme cestu někomu jinému. Leckdo si říká, že v dnešní době dostupných GPS navigací není orientační smysl zapotřebí, ale opak je pravdou.
3.3. Únos
Ve hře Únos hráč může trénovat sluchové rozlišování, sluchovou analýzu a syntézu a fonologickou manipulaci na zcela neexistujících slovech, která obsahují fonémy českého jazyka. Ta detektiv zaslechl, když ho únosci vezli se zavázanýma očima městem. S rozvojem řeči v dětství se učíme rozlišovat tzv. fonémy. Jedná se o základní stavební "zvuky", které jsou pro každý jazyk typické. Ty pak v dospělosti vnímáme daleko lépe, než fonémy, které jsme nikdy neslyšeli. Mezi typické symptomy dyslexie patří oslabené tzv. fonemické uvědomění. To může být znevýhodňující nejen při konverzaci v cizím jazyce, ale i při rozlišování podobných slov v našem mateřském jazyce (např. luk - lek - lak - lok) i při správném zápisu slov.
3.4. Hlídka
Ve hře Hlídka k tréninku slouží pozorování nočního doupěte lupičů. Detektiv si musí v několika sekvencích zapamatovat rovnou dva vizuální údaje, a sice v kolik hodin a které okno se rozsvítilo. Ty pak musí zrekapitulovat. Zraková paměť je důležitou součástí procesu vnímání a uchování čteného obsahu v mysli, ale podílí se i na jeho vybavení a reprodukci. Žáci si za pomoci zrakové paměti dokážou vybavit, jaký text byl napsaný v učebnici, co bylo podtržené, nebo jaký obrázek text doprovázel. Čím lepší tedy máme zrakovou paměť, tím snáze se nám učí.
3.5. Střelnice
Na střelnici má detektiv za úkol během jedné minuty střílet vždy do určité barvy a typu květin. Ty se ovšem náhodně mění, což celou věc komplikuje. Do toho se na střelnici objevují bedničky, z nichž se po sestřelení může vyklubat příjemný bonus, nebo záludná komplikace. Pozornost, jako schopnost zaměřit se na konkrétní činnost, vytrvat u ní, registrovat důležité informace a naopak vyloučit nepodstatné, využíváme téměř neustále. Nedostatek soustředění způsobuje, že se jedinci s dyslexií nedokážou věnovat zadanému úkolu a práce jim proto trvá mnohem déle, nebo ji nejsou schopní odevzdat v pořádku.3.6. Potmě
Ve hře Potmě se dostáváme do role lupiče, který si musí předem přesně naplánovat průchod domem až k trezoru plného peněz. Při cestě zhasnutým domem na něj číhá nejedna překážka v podobě zatáček, zavřených dveří či ostražitých hlídacích psů. Jestliže máme někomu popsat, jak něco děláme, musíme využít serialitu. Je to posloupnost neboli dovednost stanovit přesné kroky, jak vykonávat určitou činnost, aniž bychom na cokoli zapomněli. Dyslexie je někdy doprovázena oslabením právě této schopnosti. Serialitu můžeme zdokonalovat tréninkem.
3.7. Symboly
Ve hře Symboly má detektiv za úkol v daném čase najít ty správné zlodějské značky na okolních domech. Zrakové rozlišování je obdobné tomu sluchovému. Oslabení zrakového rozlišování může způsobovat záměny v podobně vyhlížejících symbolech a znacích, což se může projevovat obzvláště při čtení a psaní podobných písmen jako jsou b/d/p, u/n, a/e/o, s/z aj. Stejně jako sluchové rozlišování lze i to zrakové trénovat.
3.8. Místo činu
Ve hře Místo činu, která trénuje sluchovou paměť, je zapotřebí zapamatovat si pohyb lupiče po místě činu podle slyšeného zvukového záznamu. Sluchová paměť je typem krátkodobé paměti, kterou potřebujeme například v případě, že nám někdo po telefonu diktuje nákupní seznam nebo svoje telefonní číslo. K zapamatování slyšeného nám mohou pomoci různé strategie. Jednou z nich je vizualizace, tedy představujeme si, co slyšíme, nebo si to jen symbolicky zobrazujeme ve fantazii, třeba za využití barev, tvarů apod.
3.9. Protokol
Pomocí hry Protokol, kdy má detektiv za úkol vrátit zpět na své místo ukradené předměty přesně podle protokolu, můžeme trénovat verbální schopnosti. Verbální znamená řečové, takže vše, co souvisí s těmito schopnostmi, souvisí s naší řečí. Důležitým východiskem kvalitních verbálních schopností je bohatá slovní zásoba - tu získáme, když čteme, chodíme do divadla, sledujeme filmy, bavíme se s druhými lidmi, vyprávíme si apod.
3.10. Tajný kód
Serialitu lze rozdělit na zrakovou a sluchovou serialitu, kdy zachycujeme postup toho, o čem se mluví, co slyšíme. Mnohdy ovšem potřebujeme obě dvě, abychom dokázali popsat naše myšlenkové procesy, které ani nevidíme, ani neslyšíme. Proto po hře Potmě přichází hra Tajný kód. Úkolem detektiva je pozorně poslouchat zvuky tajného kódu, doplnit poslední zbývající zvuk a rozluštit tak Tajný kód.
3.11. Na stopě
Další hra trénující prostorovou orientaci. V důsledku nadužívání různých navigačních aplikací dochází ke zhoršení orientace v terénu a papírové mapy jsou již velkou neznámou. Abychom stále ještě trefili domů, je tu hra Na stopě! Detektiv sleduje pohyb zloděje z městské věže a musí se proplést ulicemi města dříve než vychladnou zlodějovy stopy.3.12. Archiv
Tréninku paměti není nikdy dost a proto je zde hra Archiv. Jak již název napovídá, detektiv se vrací ke starším případům a jeho úkolem je podle černobílé fotografie obnovit místo činu. Doplnil tam však všechny správné předměty?3.13. Chyť zloděje
Nadměrné množství informací, známé též jako Informační zahlcení, mohou způsobovat poruchy pozornosti. Důsledkem mohou být horší školní výkony, které ale nijak nesouvisí s intelektem. Ve hře Chyť zloděje, která je zaměřena na trénink pozornosti, musí detektiv nasbírat potřebné množství důkazů pro dopadení zločince, ale přitom si dát dobrý pozor na nástrahy v cestě. V jednotlivých obtížnostech vystřídá při sbírání důkazů různé dopravní prostředky, dokonce se dostane i do vzduchu.4. Statistiky
Důležitou součástí Tablexie jsou kromě her také Statistiky, kde děti mohou v přehledných grafech sledovat své výsledky. Práci se statistikami najdete v samostatném videu.5. Síň slávy
Síň slávy slouží jako motivační prvek pro návraty do aplikace. Dítě si zde může prohlížet obdržené poháry, trofeje a hodnosti za úspěšně odehrané hry v aplikaci. Také zde najde myšku, která jej popohání k dalším akcím.Poháry
Poháry slouží jako ukazatele úspěšnosti v odehrané hře společně se slovním hodnocením. Za každou odehranou hru je možné získat maximálně tři poháry, pokud se hra naopak vůbec nevydaří, nezíská hráč pohár ani jeden.
Trofeje
V rámci zvýšení motivace k opakovanému hraní jsme aplikaci obohatili o různé trofeje, jejichž zisk je podmíněn buď dosažením určitého skóre nebo množstvím opakování hry.
Hodnosti
Jelikož se stávalo, že se děti vyhýbaly hrám, které jim činily potíže nebo je z nějakého důvodu nebavily, byl jako další motivační prvek vytvořen systém hodností. Tento systém děti nutí hrát i jejich neoblíbené hry, neboť k tomu, aby povýšily v detektivní kariéře, potřebují odehrát všechny hry a získat z nich dostatečný počet pohárů. Své hodnosti můžou hráči sledovat v Síni slávy nebo ve svém detektivním průkazu. A aby věděly, kterou hru musejí ještě odehrát, aby se svého povýšení dočkaly, přibyly do aplikace také tzv. progress bary, na kterých je jasně vidět, co již mají splněno a co ještě musejí potrénovat.
6. Encyklopedie
Stává se, že žáci s dyslexií toho o své poruše příliš nevědí, a proto jsme se rozhodli jim nabídnout Encyklopedii, kterou pro Tablexii vytvořila PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. .Encyklopedie obsahuje všechny základní pojmy spojené s dyslexií. Můžete se dočíst o jednotlivých kognitivních funkcích, které jsou u osob s dyslexií oslabené. Díky tomu mohou hráči lépe porozumět tomu, proč by Tablexii měli pravidelně používat. Dále se mohou dozvědět, které známé osobnosti mají dyslexii. Text je doplněn několika užitečnými radami, jak se lépe učit a zacházet s informacemi. Pro potřeby osob s dyslexií jsou všechny texty v aplikaci nejen v psané ale také ve čtené podobě. Nadabování celé Encyklopedie podnítily samy děti na testování, které si tento doplněk vyžádaly.
6.1. Specifické poruchy učení
Slovní spojení, které zahrnuje dyslexii, dysgrafii, dysortografii, ale také dyskalkulii (obtíže v matematických dovednostech) i některé další méně časté formy výukových obtíží (např. Dyspraxii neboli pohybovou neobratnost). Výhodou tohoto označení je, že spojuje všechny typy obtíží do jedné kategorie. Velmi často se totiž stává, že člověk, který má dyslexii, má také dysortografii a dysgrafii. Proto také v běžné řeči, říkáme-li jedinec s dyslexií či dyslektik, obvykle máme na mysli člověka, který má obtíže se čtením i se psaním. Nevýhodou tohoto pojmu ovšem je, že slovo učení až příliš asociuje školní prostředí a někdy si proto neuvědomíme, že obtíže se promítají i do mimoškolních, každodenních činností a přetrvávají i v dospělosti, kdy už do žádné školy nechodíme. Mimo to označení porucha nezní příliš hezky. Mnohem důležitější je přistupovat k lidem s dyslexií, dysgrafií či dysortografií jako k těm, kteří se učí a pracují jinak. Nejsou "porouchaní", prostě jen potřebují odlišné podmínky na práci. A je přeci normální, že každý jsme jiný.
6.2. Dysgrafie
Jedna z tzv. specifických poruch učení, která označuje výrazné obtíže v písemném projevu, zejména v jeho grafické podobě. Písmo jedince s dysgrafií je zpravidla velmi nečitelné, takovým lidem na počátku školní docházky velmi dlouhou trvalo, než se naučili psát, všechny kličky a obloučky v písmenech pro ně znamenaly obtíže. Když pak potřebují písmo pro rychlé zaznamenání informací, snadno se přihodí, že je až příliš kostrbaté, neurovnané a nečitelné (někdy jen pro okolí, ale někdy po sobě nepřečte ani sám pisatel). V dospívání a v dospělosti je psaní především prostředek pro zachycení informací a zprostředkování informací druhým lidem. Pokud je písmo nečitelné a tuto funkci neplní, je zbytečné ho využívat. V takovém případě je výhodnější buď změnit typ písma - někdy stačí, když místo psacího písma začne dotyčný používat tiskací písmo, některým také pomohl přechod na nové písmo Comenia Script, nebo se naučit psát rychle a efektivně všemi deseti prsty na počítači. Na internetu se pro tyto účely dají stáhnout volně dostupné programy pro osvojení psaní všemi deseti. Navíc člověk s dysgrafií má nárok na uzpůsobení tohoto typu i ve škole, takže by po vzájemné dohodě neměl být problém, aby psal tiskacím písmem nebo na počítači.6.3. Dyslexie
Tzv. specifická porucha učení, která způsobuje obtíže ve čtenářském projevu, a to navzdory kvalitní výuce, domácímu nácviku a přiměřeným (někdy dokonce nadprůměrným!) rozumovým schopnostem. Říká se, že lidé s dyslexií jsou ti, kteří se učí jinak. Současný výzkum naznačuje, že se jedná o obtíže, které jsou způsobeny drobným poškozením centrální nervové soustavy a zřejmě jsou dědičné. Souvisejí s několika dalšími typy oslabení a v běžném životě se projevují právě problémy ve čtení. Tyto trable přetrvávají po celý život a nesouvisejí jen se školou. Záleží na jejich intenzitě a také na rozsahu terapeutické práce (tzv. reedukací). Někdy mohou být obtíže ve vyšším věku zcela minimalizovány, někdy je jedinec stále vnímá jako velmi intenzivní. Mimo to je také důležité si uvědomit, za jakých podmínek jde člověku čtení lépe. Je-li to jen trochu možné, vyplatí se vytvářet si pro čtení právě takové prostředí, aby jedince co nejméně zatěžovalo. Svojí roli může hrát denní doba, ale také klid a dostatek času na čtení, využívání různých prostředků moderních technologií (např. elektronické čtečky, hlasové výstupy z počítače, audioknihy, nastavení počítače tak, aby texty byly co nejpřehlednější).
6.4. Dysortografie
Obtíže v písemném projevu. Text jedince s dysortografií je plný různých chyb a nepřesností, kterých se dopouští opakovaně a nijak nesouvisejí s jeho rozumovými schopnostmi. Tzv. specifická porucha učení, která se projevuje obtížemi v písemném projevu, především v jeho gramatické složce. Mezi typické chyby lidí s dysortografií patří: vynechávání hlásek ve slovech, chybějící háčky a čárky (tj. diakritika), záměny měkkých a tvrdých slabik, záměny znělých a neznělých hlásek (např. c/s/z, b/p, g/k, m/n, h/ch), prohození hlásek ve slovech, takže jsou celá zkomolená, nesprávná aplikace gramatických pravidel. Někdy jde o to, že jedinec s dysortografií správnou hlásku "jakoby neslyší", nebo si neuvědomuje, ze kterých všech hlásek se slovo skládá, přestože slovo jako celek slyší a chápe ho (to je právě jeden z projevů dysortografie). Jindy se jedná o situace, kdy nefunguje rychlá automatická aplikace gramatických pravidel, což působí dost paradoxně, protože dotyčný dokáže pravidlo přesně vysvětlit, když je na něj tázán, ale když musí rychle napsat větu, v níž se kombinuje mnoho různých pravidel gramatiky, v tom stejném pravidle, které právě bezchybně zdůvodnil, udělá chybu. Stejně jako u dyslexie je důležité uvědomit si, za jakých okolností je pro člověka nejvýhodnější psát, aby množství chyb v textu bylo co nejnižší (také stejně jako u dyslexie a dysgrafie platí, že žáci a studenti s dysortografií ve všech typech škol mají nárok na uzpůsobení podmínek studia). Někdy pomůže dostatek času a klid na práci, někdy psaní na počítači s možností automatických oprav. Je také nesmírně důležité texty po sobě umět velmi pečlivě kontrolovat a vědět, čemu je třeba věnovat zvýšenou pozornost. V případech, kdy je hodně důležitý obsah sdělení, se vyplatí, když po pisateli přečte text někdo druhý a chyby opraví, protože dotyčný je zpravidla "nevidí". Jinou fintou, která někdy zabírá, je číst text pozpátku tak, že čteme slova, jak jsou napsaná, ale od konce věty nebo odstavce, takže není možné se soustředit na obsah sdělení, ale jen na každé slovo zvlášť.