Shrnutí

Site: CZ.NIC Moodle
Course: Kyberšikana
Book: Shrnutí
Printed by: Guest user
Date: Thursday, 22 February 2024, 1:15 AM

Description

Autor: Martin Kožíšek, CZ.NIC

Definice kyberšikany

Kyberšikana (Cyberbullying), je jakékoliv chování, jehož záměrem je vyvést z rovnováhy, ublížit, zastrašit nebo jinak ohrozit oběť za pomocí moderních informačních technologií (zejména pak internetu nebo mobilního telefonu).

Aby bylo možné hovořit o kyberšikaně, je nutné, aby oběť byla napadána cíleně a opakovaně jedincem nebo skupinou. V některých případech je kyberšikana spojena s klasickou šikanou, která zahrnuje například fyzické útoky, slovní nadávky, pomluvy nebo ponižování.

Kyberšikana zahrnuje několik forem útoku, kterými mohou být verbální útoky, ztrapňování šířením fotografie, videa nebo zvukové nahrávky, vyhrožování a zastrašování, krádež identity, průnik na účet s cílem dehonestovat oběť, vydírání nebo i obtěžování vyzváněním.

Kyberšikana smazává nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Ve virtuálním světě mohou lidé využívat svojí anonymity, komunikovat bez ohledu na své nedostatky (fyzické, psychické) a svoji převahu mohou získávat technickou zdatností. Na rozdíl od klasické šikany, je mnohdy její virtuální forma četnější, stupňující se a oběť ji nemá šanci předvídat.


Anonymní prostředí

Pro mnohé útočníky je pocit určité anonymity spouštějícím faktorem. Falešný pocit bezpečí, pokud se schová za přezdívkou (nickem), předplacenou SMS kartu, e-mailový účet, mohou navíc v útočníkovi posílit odvahu k využití nových forem, metod a četnosti agrese. Odhalení útočníka je v dnešní době značně zjednodušeno, každý za sebou zanecháváme „virtuální stopy“, podmínkou odhalení je ale včasné řešení a dostatek důkazů, kterými mohou být zálohy komunikace.


Různorodost útoků

Útoky ve virtuálním prostředí nelze jednoduše předvídat. Na rozdíl od klasické šikany, kdy oběť tuší, že jde na místo, kde může být napadena (např. cestou ze školy, ve třídě), bývá útok proveden bez nejmenších příznaků v různorodém prostředí, čase a četnosti. Útočník se navíc může skrývat pod několika měnícími se identitami a v oběti mnohdy vzbuzuje dojem, že útočí skupina.


Kdo jsou lidé, kteří šikanují?

Na toto téma vznikly mnohé studie. Jedna z nich tvrdí, že útočníci byli v minulosti sami jejími oběťmi nebo přihlížejícími. Z odhalených případů českého prostředí můžeme tvrdit, že významná část trpěla pocitem méněcennosti, nepochopení ostatními nebo se od ostatních odlišovala.


Jiné chování ve virtualitě než v reálném světě

Útočníci až na výjimky používají k agresi fiktivní identity. Ve větší míře jsou tyto identity vytvořeny jednorázově k poškození jedné osoby. Po splnění cíle, odhalení nebo k útokům na více cílů si útočník zpravidla vytváří nové.

Ve virtuálním světě se lidé chovají méně opatrně a to nejen při komunikaci, ale také v tom, jaké informace o sobě veřejně uvádějí. Jejich chování je pod vlivem dojmu, že se jedná pouze o virtualitu a nemůže se nic stát, protože je menší šance na jejich odhalení. Navíc nemusí na rozdíl od běžného života vidět, jaký dopad může mít jejich jednání na oběti, a navíc si je mohou vybírat náhodně.


Povzbuzení publikem

Někteří útočníci jsou motivování tím, že se o jejich činu dozvídají jiní uživatelé a mohou je v jejich jednání podporovat. Jedná se například o nahrání zesměšňujícího videa na internet nebo příspěvky na různých službách. Motivace povzbuzujících nebo schvalujících reakcí, mohou zvýšit frekvenci tohoto jednání.


Kyberšikana jako nepovedený žert

Kyberšikana může být výsledkem špatně odhadnuté situace. Stává se tak zejména u dětí, které neumějí správně vyhodnotit situaci a její následky na oběť. Útočník může vystavit například nějakou „vtipnou“ fotografii, která ale oběti může přijít ponižující.


V dobrém úmyslu šikanován

Oběť kyberšikany nemusí být vybrána náhodně. Útočník si jí mnohdy vytipuje na základě jejího chování v prostředí internetu nebo jí může znát z reálného života. Obvykle jsou spouštěcím mechanismem jiné názory, chování, odmítnutí seznámení, ale také i zveřejnění nějakého obsahu. Setkáváme se velice často se situacemi, kdy „budoucí“ oběť zveřejní na internetu video (vlog, reportáž), které se svým obsahem stane úspěšně virálním (v tom negativním smyslu slova). Její autor se pak stává terčem posměšků, navíc s malou možností smazat rozšířené kopie videa.


Důsledky kyberšikany

Rozpoznat důsledky následků kyberšikany je velice obtížné. Oběť, která je psychicky týrána nemá na rozdíl od klasické šikany modřiny nebo jiné viditelné stopy. Mnohdy jsou oběti uzavřené, nekomunikují a začínají se chovat odlišně. Jejich chování je zdůvodňováno pubertou nebo jinou významnou událostí v životě (úmrtí, ztrátou zaměstnání, změna prostředí). Mezi důvody můžeme zařadit i strach z reakcí rodičů, okolí nebo sekundární viktimizaci v případě řešení situace. Oběť, která je vydírána má mnohdy pocit, že situace je bezvýchodná a je na její řešení sama.


Několik postřehu na závěr

Navíc si je třeba uvědomit, že názory ostatních mohou být zcela odlišné od vlastního pohledu na svět. Často se setkáváme s příběhy, kdy silně obézní dospívající dívka sama zveřejní na vlastním profilu sociální sítě fotografii, která jí zachycuje v přiléhavém oblečení nebo třeba v plavkách. Následující negativní a nelichotivé komentáře poté považuje za projev kyberšikany. Je jasné, že každý má právo na vlastní názor a pokud je dotyčná dívka se svojí postavou spokojená, je to pouze její věc a není žádný důvod, proč by se takto nemohla prezentovat. Faktem ale bohužel zůstává, že někteří ostatní uživatelé sociální sítě její sebevědomí neocení a měla by předem počítat i s možnou negativní reakcí. Mimochodem, je zajímavé, že nejvíce jsou kritičtí ti autoři příspěvků, kteří mají do tzv. ideální postavy daleko.

Pokud kdokoli například na chatu začne používat při komunikaci vulgární výrazy, nemusí pokaždé jít o cílenou kyberšikanu. Zkrátka jsme narazili pouze na nevychovaného primitiva.