Příprava experimentálního prostředí

Pro zobrazení seznamu a stavu síťových rozhraní jak v userspacu hostitele (VM), tak v kontejnerech slouží nástroje ip link, ip address a ip route. Nástroj ip je součást balíčku iproute2 a obsahuje množství dalších sub-programů, ke kterým se časem dostaneme.

V našem případě jsme už viděli v minulé kapitole výstupy příkazů (sub-programů) ip jak z hostitelského userspace, tak z kontejneru.

O iproute2 rovnou řekněme, že to je základní nástroj pro zobrazení a změnu stavu síťového stacku. Doporučujeme proto aspoň na chvíli nahlédnout do manuálové stránky man ip resp. https://man7.org/linux/man-pages/man8/ip.8.html.

Pokud ještě znáte Unixovou klasiku - programy ifconfig, route, arp nebo netstat, tak na ně na Linuxu zkuste zapomenout. Neměly by se používat, protože jsou považovány za zastaralé, mají různé špatné vlastnosti - např. ifconfig nezobrazuje správně další (sekundární) IPv4 adresy na interfacech.

Jakási mapa přechodu na iproute2 může vypadat např. takto: