6. Encyklopedie

6.3. Dyslexie

Tzv. specifická porucha učení, která způsobuje obtíže ve čtenářském projevu, a to navzdory kvalitní výuce, domácímu nácviku a přiměřeným (někdy dokonce nadprůměrným!) rozumovým schopnostem. Říká se, že lidé s dyslexií jsou ti, kteří se učí jinak. Současný výzkum naznačuje, že se jedná o obtíže, které jsou způsobeny drobným poškozením centrální nervové soustavy a zřejmě jsou dědičné. Souvisejí s několika dalšími typy oslabení a v běžném životě se projevují právě problémy ve čtení. Tyto trable přetrvávají po celý život a nesouvisejí jen se školou. Záleží na jejich intenzitě a také na rozsahu terapeutické práce (tzv. reedukací). Někdy mohou být obtíže ve vyšším věku zcela minimalizovány, někdy je jedinec stále vnímá jako velmi intenzivní. Mimo to je také důležité si uvědomit, za jakých podmínek jde člověku čtení lépe. Je-li to jen trochu možné, vyplatí se vytvářet si pro čtení právě takové prostředí, aby jedince co nejméně zatěžovalo. Svojí roli může hrát denní doba, ale také klid a dostatek času na čtení, využívání různých prostředků moderních technologií (např. elektronické čtečky, hlasové výstupy z počítače, audioknihy, nastavení počítače tak, aby texty byly co nejpřehlednější).