Nastavení síťového stacku v Linuxu

Zatimco ifupdown a NetPlan jsou nástroje na nastavení sítě převážně pro použití na serverech, tak NetworkManager byl vymyšlen univerzálněji a hodí se proto k použití na linuxové pracovní stanici či laptopu. Perfektně podporuje WiFi (nastavit WiFi přes NetPlan nebo ifupdown jde také a je to v porovnání s ručním nastavením nakonec docela komfortní), autentizaci do drátové sítě přes 802.1X (to jde také ručně či s použitím jiných nástrojů, ale je to už práce) a také podporuje LTE modemy (opět to lze udělat jinak, ale je to víc práce). Naproti tomu je NetworkManager sám o sobě docela složitý a proto přináší i některé problémy.

Hlavní nevýhodou pro experimenty se síťováním na Linuxu je, že NetworkManager je vždy autoritativním nástrojem, který celkem nepredikovatelně kontroluje nastavení síťového stacku a uvádí jej do stavu, v jakém jej chce, podle své konfigurace, mít. Ruční nastavení a změny pomocí primárních nástrojů (například z balíčku iproute2) tedy NetworkManager při první příležitosti přepíše.

NetworkManager se nenastavuje (aspoň za normální situace) ručně úpravami konfiguračních souborů, nýbrž přes programy, které interagují s NetworkManager daemonem. Z konzole to jde například přes nmcli. V grafických prostředích - Gnome, KDE, XFCE atd., jsou pro NetworkManager k dispozici GUI aplety. Nicméně základní konfiguraci NetworkManager přece jen má v adresáři /etc/NetworkManager/.

Odkazy:

• https://developer.gnome.org/NetworkManager/stable/nmcli.html
• https://developer.gnome.org/NetworkManager/stable/nmcli-examples.html
• https://wiki.archlinux.org/index.php/NetworkManager